… pokračováni, Třítýdenní Gravity Trip 2012,
Špičák, Geisskopf, Saalbach, Leogang, Wagrain, Planai, Semmering a návrat do Geissu.
Tři týdny, 7 bikeparků,
část III., Wagrain, Planai
Počasí nepřeje ani ve Wagrainu, tak po příjezdu míříme bez Graviťáků zase na ty výhledy…Kuba fotí obrovskej gigantickej mrak (asi jediná věc, co je vidět),nacházíme opuštěnou bezovou šťávu(vypadá že tam byla tak měsíc-pecka bereme, jsme chudý) a je nám zima, tak to balíme pod lano na horkou čokoládu..(pozn. Kuba: při horký čokoládě vylejzá slunce). Druhý den je parádně (až moc… 38 stupňů ve stínu) a de se jezdit. Hned první jízdu si tenhle park zamilujem! Pro mě naprostej ideál, rychlost, skoky takový, že je zvládám…nikde šutry, žádný (teda ne tak velký) rolety, naprosto super obrovskej wallride….yes! Po Saalbachu velmi milé překvapení (pro nás pro oba). Jezdíme celej den, nepadáme a já cejtím, že sem na tom zas o něco líp (o Kubovi nepíšu páč ten dává prostě pořád, ale je na tom taky líp – troufá si na čím dál tím větší pasti). Kempíme u fotbalového hřiště a využíváme teplé sprchy zadarmo (docela příjemná změna – oproti mytí se v potoku nebo na Bike washi (pouze studená), či hledání různých benzín se sprchou, nebo stání mega fronty v Leogangu na sprchu za 2E,kde sme se rozhodli být spořivý a stihnout se v ní během těch pár minut co teče teplá vystřídat). Plus má tenhle park i to, že koncentrace bikerů a turistů je oproti Saalbachu a Leogangu nula, což nám vyhovuje. Lidí už bylo dost. Tenhle bikepark nás baví a tak se rozhodnem chvíli se zdržet. Po ježdení odpoledne pro zpestření volíme procházku po hřebenech – s cílem umělé jezero. I přes neskutečně studenou vodu se koupeme a užíváme naplno pauzy. Další den je Kuba znaven (fucking pussy), a tak jezdím s panem Žábou (takovej veselej zelenej biker, co si mě a mýho Gravity Iron Colse natolik oblíbil, že mě sleduje i do lanovky. Jinak jezdí za mnou (což nemám ráda, nechávat někoho za sebou na brzdách, a že musel brzdit asi dost) a nátačí si nějaké (nejspíš mě) videa na svoje go-pro.Pár dalších super dní za náma a i když se nám z Wagrainu nechce, vyrážíme směr Planai.
http://www.bikewagrain.com/de/
Do Planai dorážíme odpoldne, necháváme auto někde ve městě a deme na průzkum. Hodní kluci v servisu nás ujištují, že kempit můžeme zadarmo v garážích. Přeparkujeme, omrkneme trasu (zdá se být až neskutečně dlouhá) a druhý den jdeme na to. Trasa opravdu dlouhá je, na mě až moc. Volíme první jízdu rovnou shora. V jedné z pauz Kuba omylem odkládá rukavici na kotouč, ta se kněmu úspěšně přiškvaří, hehe. Trasa to ani není tak náročná na pasti a překážky, spíš na dýlku. Parkrát někde upadnu, ale spíš to jsou mé neobratné pády tkz „z místa a z nulové rychlosti“. Je tam jeden super flow úsek, který hodně nadchne Kubu a „lávové pole“ jak sme překřtili místo ničeho s pár skokama. Druhou jízdu začínám mít dost (pozn. Kuba: Fucking pussy?),jsem unavená, dělám chyby, zahazuji někam koloběžku – hejbnu si s řidítkama tak to balíme do servisu (pro změnu)..Kuba jde se mnou (má něco s brzdou – a tentokrát s přední – to že má už pár dní v háji zadní – mechaniku, je jen proto, že si to nenechal před odjezdem vyměnit za hydra, páč je to zevl, a já o tom prej nic nevím – zde podotknu to, že já opravdu o tom všem moc nevím, ale v čem jsem kurva dobrá – je stání na brzdách a o mechanice vzadu – taky sem jí tam měla – vím své, teda hlavně moje ruka, hehe). Cítím se vyčerpaná a tak po třetí jízdě se rozhodnu,že tentokrát budu fucking pussy já, nechávám v tom Kubu samotného a jdu si relaxovat na hřebeny a sbírat borůvky (těch je tam miliony, a jelikož Já i Kuba sme boruvkový, nasbírám nám i kotel do zásoby). V garážích se nám nelíbí, nemáme nějak potřebu vnich trávit další noc a tak to ještě večer balíme směr Semmering.
Máme před sebou posledních pár dní… nekončíme! Pokračování příště